Jak jsem zachraňoval člověka

7. 11. 2008 20:32:54
Jedu si takhle nedávno „kolmo“ na chalupu,když najednou, kousek před obcí Milevsko v jižních Čechách, spatřím ležet na vedlejší silničce chlápka. Napřed moje netrénované tělo mělo tendenci ulehnout vedle něj a spočinout na asfaltu v jedné generalizované křeči, pak se ale probudil duch medika a ten rozhodl jednat. Zaregistroval jsem akorát dvě projíždějící auta a v jednom z nich maminku, ukazující dětem onu zajímavou věc - pán ležící na asfaltu. Tatínek jim samozřejmě ochotně zpomalil.

Jistě vás napadne, že takový medik to má v podobné situaci jednoduché. Po pěti letech na lékařské fakultě ovládá všechny život zachraňující postupy a ještě navíc je schopen v několika vteřinách vyjmenovat všechny stavy od nejčastějších po vzácnější, diagnostikovat je a podat patřičnou terapii. Asi takhle - jsou mezi námi i takoví. Za pět let jsme mohli dvakrát "resuscitovat" umělého panáka a naše zápočty a zkoušky z první pomoci či intenzivní medicíny se utápějí v teoretických rozborech tak specifických situací, v nichž se pán na asfaltu zdaleka nenacházel - on prostě jen ležel.

Takže zpět k panu Neznámému. Ležel tam naprosto smířeně, přikrytý slámou a s rozepnutým poklopcem. V dálce se zjevovalo mezi stromy pár domků a to vše evokovalo finální záběry z filmu „Je třeba zabít Sekala.“ Ne, že bych měl tolik času na kochání se, to vás napadá často až ex post.

Na oslovení nezareagoval, na šťouchnutí taky ne. Inu, zjistil jsem přítomný tep a koneckonců i hrudník se trochu vlnil. Alespoň že tak. Zkusil jsem bolestivý podnět a nic. Zvýšil jsem hlas a štípal pána do ucha. Nic. Poodkryl jsem slámu, zda snad není zraněn. Raději jsem ještě hmatal tep, protože jinak nic nenasvědčovalo životu.

Mezitím, co jsem volal záchranku, projelo pár zvědavých aut a v předtuše, že vše je ve správných rukou, pokračovala nerušeně dál, vstříc večerním zprávám - beztak se podrobnosti dozví z nich. Dispečerce záchranky jsem podal skutečně fundované hlášení a zřejmě jsem působil natolik důvěryhodně, že se mne i zeptala, co si myslím, že pánovi asi je. Připustil jsem možnou opilost (byť jsem při vyšetření nic necítil) a na druhé straně telefonu byla cítit velká úleva: „To my tam teda nepojedem..předáme to policii a kdyby se jednalo o něco vážného, oni nám dají vědět."

S pocitem, že času v jižních Čechách je asi vždy dost, řekl jsem částečně pánovi a částečně i sám sobě: "Tak přijede policie!" Kdybych mu snad aplikoval ampuli adrenalinu, nemohl bych být překvapen nějakou reakcí. Jenže slovo policie má v sobě zřejmě adrenalinu dostatečné množství na to, aby se pán posadil a rozhodně pronesl: "Tak to ne, to já du dom."

Musím vám říct, že jsem byl zklamán. Chtěl jsem mu říct, ať si zase lehne a ještě počká, když už si pro něj jedou, jenže vypadal dost rozhodně. Do toho telefon a volají policisté. Zeptali se mě, jestli mají jezdit. Během několika minut jsem velel záchrance a policii najednou. „Budeme tam tak za hodinu, ale to se vám asi nechce čekat.." pauza. Přerušil jsem trapné ticho a ujistil je, že slovo policie zapůsobilo na domněle mrtvého jako čpavek pod nosem. Obrovská úleva na druhém konci drátu: „Pokračujte tedy v cestě, cyklisto." Napřed jsem si myslel, že nás pozorují zpoza nějakého křoví, když ví o mém kole. Pak mi došlo, že při povídání s dispečerkou záchranky jsem se vychloubal najetými kilometry - času bylo dost. Poděkoval jsem za povolení a jal se zpovídat pána již stojícího a setřepávajícího slámu. „To von byl ten asfalt takovej teplej, tak sem si lehnul a to víte..to je pak hned." Informace ne uplně k zahození. „Byli jsme se švárou dohodnutý, že až pojede z Milevska, tak mě tu vyzvedne," dodal hrdě a začal uklízet slámu ke kraji cesty, jakoby si ji tam schovával pro příště.

Pořád jsem se tupě ptal, zda mu tedy opravdu nic neni a on mne uklidnil, že pokud pojedu ještě někdy kolem, ať ho tam nechám ležet a jedu dál - asi jako to udělalo to auto s maminkou a zvědavými dětmi - zřejmě byli místní.

Pán se vydal směrem k domovu, vzdálenému prý asi 300 metrů a já vyrazil poníženě opačným směrem. Musím se evidentně ještě hodně učit, ale určitě jinde, než ve škole.

PS: Někdy mám pocit, že při čtení časopisu Vlasta lze získat ucelenější medicíncké vzdělání než na lékařské fakultě. Asi před dvěma týdny jsem chtěl zachraňovat jednu kolabující slečnu v metru. Vrhl se ke mně takový ten hlídač obrazovek z kukaně a na mou obhajobu: "Jsem medik v šestém ročníku!" Zareagoval: "A TY si myslíš, že to umíš líp než já?! Já to tu mám na denním pořádku." Bylo to k vzteknutí, ale něco na tom asi bude..

Autor: Zdeněk Fík | pátek 7.11.2008 20:32 | karma článku: 38.60 | přečteno: 5215x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 23.03 | Přečteno: 359 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 293 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 512 | Diskuse
Počet článků 51 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2985
poslední prázdniny

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...